Pižmo nemá nic společného s pižmoňem, pochází z pižmového jelena, feromonového extraktu, který zvíře používá ke komunikaci! Kdo pižmo přičichl, pochopí, proč se používá v tolika parfémech. Vůně září nebesky modrou krásou – cítíte se ukolébaní v oblacích a cítíte okolní teplo a bezpečí, které tato smyslná vůně dokáže šířit. Jemné, elegantní a harmonické, zahřeje nás na duši. V Rêves Sucrés se používá předávkování pižmem.
Mezi živočišné vůně patří vedle ambry, cibetky a kastorea také pižmo, z nichž některé výrazně voní. Termín pižmo pochází původně ze staroindického termínu muskah, což znamená varle. Zajímavé je, že v rostlinné říši existuje také základní vůně, která voní velmi podobně jako pižmo. Extrahuje se ze semene pižma (lat. Hibiscus abelmoschus) a je známý jako ambrette seed oil.
V Číně, Indii a Persii bylo pižmo známé již před staletími jako povzbuzující prostředek. První zprávy o pižmu se do Evropy dostaly prostřednictvím Benátčana Marca Pola (1254 – 1324). Později začal obchod z Orientu. Pižmo bylo využíváno jak lékaři (jako afrodiziakum, nervově paralytický a čichový prostředek), tak v parfumerii, která byla v té době na rozdíl od Indie a Egypta v Evropě ještě v plenkách (viz Grasse).
Původně pižmo pochází z jelena pižmového (latinsky Moschus moschiferus), který je přiřazen do podčeledi jelenovitých. Jelen pižmový se cítí nejlépe ve vlhkých horských lesích střední a východní Asie, kde dávají volný průchod svým zvířecím výparům během horka poháněného jejich pohlavními hormony. Pižmo se běžně nezískávalo (a bohužel se získává) otíráním žláz, ale odříznutím pižmového váčku ze zabitého zvířete, který obsahuje sekret ve větším množství (asi 30 g na zvíře; 1 kg pižma = 33 mrtvých zvířat) než lze získat ze žláz najednou. Jelen pižmový byl tedy po desetiletí intenzivně loven a decimován. Koncem 70. let se stal tak vzácným, že se přírodní pižmo dalo prodávat za trojnásobek ceny zlata!
Nejdůležitější složkou pižma je molekula muscon. Postupem času se průmyslu vůní podařilo uměle vyrobit muscon a také vyvinout nové molekuly, které jsou strukturálně příbuzné molekulám nacházejícím se v přírodním pižmu, a proto voní podobně. V dnešní době, kdy parfuméři mluví o pižmu (nebo pižmu/bílém pižmu), mají vždy na mysli celou rodinu molekul pižma, které mají dnes k dispozici. Tyto syntetické vůně jsou smíchány dohromady při vytváření vůní, aby vytvořily akordy, a proto se používají jako základní tóny. Výsledkem je, že parfumér má ve své paletě vůní různé interpretace pižmových vůní, z nichž některé se od sebe výrazně liší – dokonce i od přirozené pižmové vůně. Některé akordy pižma voní výtečně sametově, kulatě a jemně a jiné mají živočišný podtón.
Je úžasné, že téměř polovina lidí necítí pižmo, protože je to velmi velké a těžké molekuly (mimochodem, to platí i pro molekuly jantaru). Přesto má velký smysl používat pižmo v parfémech, protože vůně, i když je necítíte, jsou stále cítit, když je cítíte v kombinaci s jinými vůněmi, což je úžasné. Pižmo se tak využívá i jako efektní složka, která dokáže zakulatit vůni a zároveň slouží k fixaci vůně na pokožce. Pižmo má schopnost oživit neuvěřitelné množství parfémových kompozic a postavit ostatní složky do hezčího světla.